Zajímavosti v okolí

Oblast Heřmanovic dnes patří ke stále více vyhledáváným turistickým lokalitám. Dříve, vlivem intenzivní těžby v rudných dolech, byly některé části této oblasti uzavřeny, i dnes se často na poddolovaných územích setkáváme se zákazem vstupu. Ovšem celý závod rudných dolů je srovnáván se zemí a krajina je postupně rekultivována.  V posledních letech tak vznikají nové cyklotrasy i turistické trasy, v oblasti Příčného vrchu jsou nové naučné stezky spojené se zdejší historickou těžební činností, která sahá až do středověku.  V oblasti bývalých rudných dolů,  byla v roce 2015 otevřena Poštovní štola, v 90. letech došlo k obnovení poutního místa známého jako Maria Hilf (poutní kostel  Panny Marie Pomocné). Zdejší lesy jsou v letních a podzimních měsících plné sběračů borůvek či houbařů. V blízké budoucnosti se připravuje zpřístupnění propadliny Žebračka či rozšíření Poštovní štoly. Všechny známé i méně známé zajímosti jsou stručně představeny v následujícím přehledu.

Poutní místa

Poutní kostel Panny Marie Pomocné (Maria Hilf)

Historie tohoto místa sahá do počátku 18. století, kdy dle pověsti žena ze Zlatých Horách uprchla před vojáky do hor a porodila zde zdravého syna. Následně zde byla postavena kaple, ale vzhledem k velkému množství poutníků byla kaple nahrazena kostelem postaveným mezi léty 1834 - 1841. Následně bylo vybudováno i zázemí kostela včetně zastavení křížové cesty ze Zlatých Hor. Poválečná změna obyvatel a politického režimu přispěla k úpadku místa a roku 1955 byly zakázány bohuslužby a v roce 1973 byl kostel i s přilehlými budovami srovnán se zemí. Změna režimu v roce 1989 pomohla k obnově poutního místa a roku 1993 se započalo se stavebními pracemi na novém kostele. V roce 1995 byl kostel vysvěcen. Kostel je nejen cílem věřících z ČR, Polska či Německa, ale i turistů. V areálu kostela je otevřen denně bufet s drobným občerstvením a religiozními předměty pro věřící.

Ačkoli se kostel oficálně nazývá : Poutní kostel Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách, velmi často se užívá německý zkrácený výraz Maria Hilf. Kostel se nachází na svazích Příčného vrchu. Vede zde asfaltová cesta, která odbočuje z hlavní cesty z Heřmanovic do Zlatých Hor. Místo je východištěm turistických tras.

https://mariahilf.eu/cs/

Kaple sv. Anny nad Horním Údolím

Na opačné straně Příčného vrchu, nad Horním Údolím, se v lesích dříve nacházelo poutní místo, které tvořilo několik kapliček včetně hospodářského zázemí. Historie tohoto místa spadá do 15. století a je spjato s hornickou činností. Koncem 19. století zde bylo postaveno několik kaplí: Největší sv. Anny, dále sv. Marty, Dušičková, P. Marie Bolestné. Po válce dochází k postupné likvidaci místa a v 60. letech jsou kromě kaple sv. Anny ostatní srovnány se zemí. Od roku 2016 probíhá spolková obnova místa. Hlavním cílem je obnova kaple sv. Anny, která by měla sloužit zejména ke kulturním účelům. Stejnojmenná kaplička stála i nedaleko zříceniny hradu Edelštejn, ta byla zničena v 50. letech padlým stromem při vichřici.

Kaple je jednak dostupná po turistické naučné hornické stezce,  dále také po lesní cestě od odpočívadla u pramenů Opavice na cestě mezi Heřmanovicemi a Horním Údolím.

https://dolniudoli.webnode.cz/

Hornická minulost

Poštovní štola

Propadlina Žebračka

Hornická naučná stezka

Hornické naučné stezky tvoří dvě spojené naučné stezky a to Zlatohorská a Údolská. Stezky se potkávají na hřebenu Příčného vrchu a vedou po nejzajímavějších přístupných lokalitách, které seznamují turisty s historií dobývání zlata a jiných kovů již od středověku. Kromě již výše zmíněné kaple sv. Anny vedou stezky přes Měděnou a Olověnou štolu, Velké a Malé pinky, zříceninu hradu Edelštejn, Maria Hilf, doly Panny Marie Pomocné, Starohoří, Hackelberskou štolu. Výchozím body pro Údolskou stezkou je Horní a Dolní Údolí, pro Zlatohorskou - Zlaté Hory - nám. Svobody.

Skanzen ve Zlatých Horách

Skanzen se nachází na okraji Zatých Hor nedaleko křižovatky cesty na Dolní Údolí a Ondřejovice, obsazuje repliky zlatorudných mlýnů, hornické osady a funkční tavící pece. Kromě exkurze do zlatorudného mlýnu, kde se návštěvníci dozví o způsobu zpracování rud, mohou si zkusit "vyrýžovat" zlato z říčky Olešnice. Areál je otevřený od května do října. Kolem Olešnice prochází naučná stezka Údolí tracených štol. Každoročně se zde taktéž konají soutěžě v rýžování zlata.

https://zlatehory.cz/zlatokopecky-skanzen-zlatorudne-mlyny/d-305555/p1=36170

Zříceniny hradů

V širokém okolí se nachází velké množství zřícenin středověkých hradů. Tyto hrady mívaly ochrannou funkci pro středověké stezky a zdejší doly. Oblast byla hraniční a nezřídka docházelo k bojů nad sférou vlivu nad touto oblastí.  Nejbližší zříceninou je hrad Edelštejn nedaleko putního místa Maria Hilf, který se tyčil nad Zlatými Horami, na úpatí Biskupské kupy se nachází zbytky zříceniny hradu Leuchenstein. Na kopcích nad údolím řeky Opavy lze nalézt zbytky hradů Kobrštejn, Quinburk či Drachenburg (Drakov). V okolí Vbrna pod Pradědem jsou pak zříceniny hradů Rabenštejn, Weissenstein (Pustý zámek), Fürstenwalde či Freudenstein.

Rozhledny

Zdejší hornatá krajina nabízí krásné výhledy do malebné krajiny. Nejstarší a nejznámější je rozhledna Císaře Františka Josefa (Franz Kaiser Warte) na Biskupské kupě nad Zlatými Horami, která nabízí nejen výhledy do rovinatého Polska, ale i na Beskydy, Rychlebské hory a za dobré viditelnosti i Orlické hory či Krkonoše a Vysoké Tatry.

Méně známější rozhlednou je nová dřevěná rozhledna Skalka nad Horními Holčovicemi, odkud lze například vidět zaniklou obec Adamov. Nedaleko se též nachází Safari muzeum v Jelení (místní část Holčovic). Zajímavou stavbou je i rozhledna na Hraničním vrchu nad Městem Albrechtice, která byla vybudována ze dvou věží vysílače. Mezi oběma věžemi se nachází lávka.  Další rozhlednou je historická kamenná rozhledna na Zlatém chlumu nad Jeseníkem. A nelze vynechat ani nejznámější a nejvyšší a to vyhlídku z vysílače Praděd.