Heřmanovice - Vorwitz (Vrbice)

Tato stránka má za cíl seznámit s minulostí a současností bývalé osady Vorwitz, která je součastí obce Heřmanovice. Jako mnoho obcí v českém pohraničí i Heřmanovice potkalo po 2. světové válce vysídlení většiny původního německého obyvatelstva a dosídlení obyvatel z jiných koutů Československa, ale i Ukrajiny, Maďarska, Rumunska či Řecka. Vesnici se již nikdy nepodařilo dosídlit do předválečné úrovně zalidnění a opuštěné domy postupně chátraly, byly rabovány či nabízeny k prodeji na stavební materiál. Ruiny či neobydlené domy byly počátkem 60. let armádou srovnány se zemí.

Cílem je tedy pátrání po starých objektech v této části obce, jejich lokalizace a zdokumentování současného stavu jak budov stojících, tak zbouraných. Důraz je zejména kladen na severní část obce, od sedla mezi Příčným vrchem a Salaší až na samotný zlatohorský konec, v místech pramene Zlatého potoka, která mnohdy bývá označována jako Dolní Vorwitz (Niedervorwitz), kde tato část téměř zanikla.

Stručná geografie

Heřmanovice se nacházejí v severní části okresu Bruntál, takřka pod nejvyšším vrcholem Zlatohorské vrchoviny - Příčným vrchem (974 m n.m.), katastr Heřmanovic zasahuje až do Mědvědské hornatiny s nejvyšším vrcholem Medvědím vrchem - 1216 m n.m. Nad Heřmanovicemi, při cestě směrem na Horní Údolí, pramení řeka Opavice, která protéká téměř celou obcí, důležitým tokem je i Černá Opava, která protéká osadou zvanou Drakov, na severu též pramení Zlatý potok stékající směrem do Zlatých Hor a dále do Polska. Velmi důkladně zpracovanou geografii Heřmanovic nabízejí obecní stránky: https://www.hermanovice.cz/2008/geografie/

Býv. osada Vorwitz se nachází v severní části obce a táhne se v délce zhruba 2 km. Jelikož v minulosti došlo ke sloučení obou vesnic, není možné určit přesnou hranici mezi samotnými Heřmanovicemi a Vorwitzem. Mnohými obyvateli je brán Vorwitz spíše jako oblast sedla mezi Příčným vrchem a Salaší, která se vine podél staré zlatohorské silnice až na samotný konec k prameni Zlatého potoka - tzv. Dolní Vorwitz. Ovšem historicky se osada rozprostírala zhruba v lokalitě nad dnešním kostelem Sv. Ondřeje a postupně se rozrůstala severním směrem podél staré silnice ke Zlatým Horám. O tom jak lokalizují staré mapy Vorwitz, ukazují následující výřezy map z přelomu 19. a 20. století. (zdroj: https://www.oldmapsonline.org)

Nejjižnějším místem je tedy oblast ve výšce 625 m n. m. nad již zmíněným místním kostelem, v sedle se výška pohybuje kolem 720 m n. m. a poslední dům s č.p. 305 se nachází v nadmořské výšce 650 m n. m. Zde taktéž probíhá hranice mezi okresy Bruntál a Jeseník a současně mezi Moravskoslezským a Olomouckým krajem. Celou místní částí prochází místní komunikace, která ještě počátkem 19. století byla hlavní spojnicí mezi Heřmanovicemi a Zlatými Horami. V sedle, u bývalého hostince Vorwitz, dnes Ranč Koločava, se komunikace napojuje na silnici IV. třídy vedoucí do Petrovic, okrajem pak probíhá současná spojnice Heřmanovic se Zlatými Horami - silnice č. 445. Nad domem č. p. 309 se nachází autobusová zastávka Heřmanovice, hřeben.

Popis  této části Heřmanovic je rozdělen na dvě části. Zatímco v severní části, zvané též Dolní Vorwitz, po válce zmizelo téměř 60 % domů a oblast je téměř výhradně využívána k rekreačnímu využití, jižní část mezi kostelem sv. Ondřeje a sedlem přišla ,,jen" o 40 % domů,  z čehož zde vyrostlo v posledních desetiletích několik nových staveb a oproti roku 1937 počet stávajících domů činí 70 %. Taktéž je zde více domů trvale osídlených.

V sekci Historie osady nahlédnete do starých map z 1. a 2. poloviny 19. století, leteckých snímků z let 1937, 1955, 1957, 1962 a 1964. Zároveň se dozvíte jací lidé zde žili,o plánované výstavbě železnice a další. V sekci Současnost jsou zdokumentovány již neexistující objekty ale i stávající. V sekci Zajímavosti v okolí jsou ve stručnosti představeny známé i méně známé zajímavosti tohoto pomalu objevovaného regionu.